Afázie, Dysartrie


afazie

 

 

 

Jako sad poničený pozdním mrazem
ztrácí člověk snadno plody řeči

MacDonald Critchley

 

Afázie je získané narušení komunikační schopnosti, které vzniká při ložiskovém poškození mozku. Jedná se o poruchu řeči již vybudované. Afázie je porucha vyšších kortikálních funkcí, které jsou řízeny z mozkové kůry – cortexu. Vyskytuje se převážně u dospělých osob, ale může vzniknout i u dětí, jako náhlé přerušení normálního vývoje centrální nervové soustavy a řeči. Nelze ji v tomto případě zaměňovat s dysfázií, která je vývojovou poruchou bez lokalizovaného mozkového poškození. Afázie je jedna z nejtěžších forem narušené komunikační schopnosti. V těžkých případech člověk ztrácí schopnost verbální komunikace. Duše se stává zajatcem těla bez možnosti projevu.

Příčiny  vzniku
Nejčastější příčinou jsou cévní mozkové příhody, mozkové infarkty, mozkové ischemie, nádory mozku, zánětlivá onemocnění mozku, různá kraniocerebrální traumata – poranění mozku a lebky a neurodegenerativní onemocnění.

Příznaky
Afázie je multimodální porucha. Zasahuje v různé míře porozumění řeči, řečovou produkci, čtení, psaní a praktické činnosti. Podrobněji viz. Rozdělení afázií.

 

Diagnostika
Diagnostiku provádí klinický logoped na základě neurologického vyšetření. Lokalizace, rozsah a charakter mozkového poškození, je důležitým diagnostickým vodítkem pro určení typu afázie. Cíleným vyšetřením zjišťuji stav mluvní produkce, rozumění, schopnost opakování, úroveň lexie – čtení, grafie – psaní, kalkulie – počítání a případnou apraxii – poruchu schopnosti provádět pohybové činnosti a úkony nacvičené během života, nebo neschopnosti je napodobovat. Současně se observací při vlastní práci a rozhovory s pacientem, případně s partnerem pacienta, snažím poznat duševní rozpoložení jedince s afázií a podchytit případné rozvíjející se psychické potíže vzniklé z komunikační poruchy.

 

Terapie
Při terapii afázie je nutno brát ohledy na to, že narušení komunikační schopnosti vždy zasahuje psychiku pacienta. Afázie se do duševního života promítá v různé míře od lehkého narušení, psychické tenze a smutku, po těžké depresivní stavy, které vyžadují současnou psychiatrickou medikaci. Při práci s pacientem s afázií logoped musí působit v pravém slova smyslu jako komunikační terapeut. Při své práci se proto snažím nejen o maximální možnou obnovu narušené komunikační schopnosti dle typu afázie, ale současně je nutné působit psychoterapeuticky a motivačně. Snažím se maximálně pomoci s obnovou sociálních vazeb a maximálně podporovat i rodinné příslušníky, nejčastěji partnera jedince s afázií, protože tato porucha většinou velmi výrazně změní partnerského soužití a celkový chod rodiny.Vlastní terapie se odvíjí od typu a stupně afázie. Efektivita logopedické péče je však limitována organickým postižením, některé změny v organismu mohou být ireverzibilní – nevratné. Terapie by měla být zahájena ještě v době hospitalizace. Každé neurologické, nebo oddělení JIP by mělo pacientům s afázií zajistit kromě fyzioterapeutické rehabilitační péče, i péči klinického logopeda. Narušení komunikační schopnosti je často dominujícím postižením.

Rozdělení afázií

Jednotný klasifikační systém afázií zatím neexistuje. Dříve se rozlišovala afázie expresivní, senzorická a globální. Toto rozdělení je však nepostačující. Uvádím zde tzv. Bostonskou klasifikaci, která hodnotí úroveň pojmenování, fluence – plynulosti mluvené řeči, porozumění a opakování. Příznaky jsou uvedeny zjednodušeně.

  • Brocova: Pacient s Brocovou afázií má nonfluentní – neplynulý projev a výrazné těžkosti s artikulací, špatně opakuje. Časté jsou agramatismy – odchylky od správného tvaru slova. Nedominuje porucha porozumění, ale může se v různé míře vyskytovat.
  • Wernickeho: Pacienti mají fluentní – plynulý projev, který má často charakter „nadprodukce“. Projev pacienta nemusí vůbec dávat smysl. Dominuje porucha porozumění různého stupně. V nějtěžších případech dochází zcela k odcizení smyslu a významu slova. Je narušeno opakování.
  • Konduktivní: Spontánní řeč i porozumění řeči u pacientů s tímto druhem afázie je nepoškozeno. Vyskytuje se porucha opakování.
  • Transkortikální motorická: Řeč  pacientů je neplynulá, agramatická, s těžkostmi při artikulaci. Opakování a rozumění je neporušeno.
  • Transkortikální senzorická: Řeč pacientů je plynulá, bez smyslu. Je dobré opakování, ale bez porozumění.
  • Globální afázie: Je nejtěžším druhem narušené komunikační schopnosti. Pacienti mají postiženou mluvní produkci i rozumění. Nedaří se opakování.

Další informace pro pacienty viz  www.cerebrum2007.cz

 

Dysartrie

Žíly v čele. Žíly v rukou.  V čele dřímou. V dlani tlukou.
Tepny, žíly, sněti smutné,  jednu z nich si někdo utne…

Bohuslav Reynek

Dysartrie je narušení artikulace jako celku, které vzniká při organickém poškození centrálního nervového systému. Kromě globální poruchy hláskování jsou v různé míře přítomny poruchy dýchání, tvorby hlasu, rezonance a prozodie /Cséfalvay 1990/. Je to porucha motorických modalit řeči. Jedná se o závažnou formu narušené komunikační schopnosti, která jedince stigmatizuje a v závislosti na typu a stupni poruchy zasahuje a prostupuje celou osobností člověka.

Příčiny vzniku
Dysartrie má formu vývojovou, která se nejčastěji vyskytuje v rámci syndromu dětské mozkové obrny, nebo svalové dystrofie. Další příčinou můžou být úrazy hlavy, nádorová, nebo infekční onemocnění mozku. Druhou formou je dysartrie získána, která se vyskytuje u dospělých osob, nejčastěji po cévních mozkových příhodách, nebo posttraumatických - poúrazových stavech.

Příznaky
Spektrum příznaků je velmi široké a odvíjí se od typu dysartrie a stupně poruchy. Některé z příznaků jsou:

  • poruchy artikulace, těžkosti při artikulace, pomalé mluvní tempo, explozivní – skandovaný charakter artikulace, setřelá artikulace apod.
  • poruchy polykání / dysfágie
  • poruchy tvorby hlasu, výšky, síly a kvality hlasu
  • poruchy rezonance / zvýšená x snížená nosovost – hyper x hyponazalita
  • změny napětí artikulačního svalstva / zvýšené x snížené napětí – hyper x hypotonus

U vývojových poruch se v nejtěžších případech v důsledku závažného poškození orální motoriky artikulovaná řeč vůbec nevyvíjí. V tomto případě hovoříme o vývojové anartrii / Love, Webb 2001/. U získaných dysartrií příznaky závisí od lokalizace, charakteru a rozsahu organického poškození.

Diagnostika
Diagnostika má několik složek. Vždy je nutno vycházet z neurologického vyšetření a závěru. U dospělých je v některých případech nutné vyšetření ORL, nebo foniatrické. Logopedická diagnostika hodnotí cíleným vyšetřením „dysartrický profil“ pacienta. U vývojových dysartrií je nutná současná spolupráce speciálního pedagoga a psychologa, který stanoví úroveň intelektových schopností dítěte. Dále se u dětí mimo jiné hodnotí primární pohyblivost řečových orgánů, základní pohybové schopnosti a základní motorické předpoklady k psaní /Kábele 1988.
Terapie
U získaných dysartrií se terapie odvíjí od typu dysartrie a nálezu v jednotlivých sledovaných oblastech. Terapeutické možnosti logopeda a efektivita terapie jsou však omezené a limitované organickým poškozením. Některé změny mohou být ireverzibilní – nevratné. Stejně tak, jako v případě afázií /viz. Afázie – terapie / je nutno brát v ohled celkové duševní rozpoložení pacienta a to, jak se ztráta, nebo narušení komunikační schopnosti promítá do jeho psychiky. Toto je nutné zohledňovat individuálním terapeutickým přístupem.
U vývojových dysartrií je terapeutický plán závislý na typu dysartrie, na stupni poškození, na intelektových schopnostech dítěte a na jeho pohybových možnostech. Vždy je současně nutná speciálně pedagogická péče a spolupráce Speciálně pedagogického centra, které pomáhá s integrací dítěte do předškolního zařízení a následně s volbou školního zařazení. Důležitou složkou terapie je věnovat pozornost rodičům dítěte s vývojovou dysartrií. Sledovat to, jak se s postižením dítěte vyrovnávají, jak zvládají nesmírně náročnou péči o takto postižené dítě a poskytovat jim maximální možnou odbornou i lidskou pomoc.

Další informace pro pacienty  viz  www.cerebrum2007.cz

© Copyright 2013, Klinická logopedie – Mgr. Kateřina Fritzlová | webdesign da.nick | dStudio