Breptavost


Breptavost

 

Charakter člověka se odhaluje při řeči

Menandros

 

Breptavost neboli tumultus sermonis, je nadměrně zrychlené mluvní tempo řeči, které způsobuje horší srozumitelnost až nesrozumitelnost projevu. Breptavost se může vyskytovat izolovaně, nebo v kombinaci s koktavostí.

Příčiny vzniku
Nebyly doposud zjištěny přesné příčiny. V současnosti se prosazuje názor, že klinický obraz breptavosti je ve značné míře podobný symptomům lehké mozkové dysfunkce (Škodová 2001).

Příznaky
Rychlé mluvní tempo se  může vyskytovat jako součást lehké mozkové dysfunkce /LMD. V těchto případech je současně viditelná porucha koncentrace pozornosti a celkový psychomotorický neklid. Vyskytují se různá dílčí výkonová oslabeními v rámci syndromu LMD. Ne vždy to tak však musí být. Dítě s breptavostí může být i dítě temperamentní a s živější dynamikou psychických procesů. Tento zjednodušený „psychologický profil“ je pak více zřetelný u dospělých jedinců s breptavostí. Některé objektivní příznaky breptavosti jsou:

  • zrychlené mluvní tempo s narušenou dechovou ekonomikou, častými vdechy mezi slovy i uvnitř slova
  • specifické projevy v artikulaci, která je setřelá, některé hlásky nejsou vyslovovány přesně, nebo dochází k redukci hlásek v souhláskových shlucích
  • funkční hlasové poruchy v důsledku nesprávné koordinace dýchání a tvorby hlasu
  • dysprozodie – narušení melodie řeči, mluvní projev může působit monotonně, chybí přirozená větná melodie na začátku a konci věty, atd.

 

Diagnostika
Diagnostiku provádí klinický logoped. Je velmi důležité odlišit breptavost od koktavosti, případně kombinovaný výskyt obou poruch.
Terapie
Jedinci s breptavostí (na rozdíl od jedinců s koktavostí) svou řečovou poruchu výrazně subjektivně neprožívají a psychicky jí netrpí. Logoped při terapii využívá a kombinuje různé techniky. Chtěla bych však vyzvednout to, že v případě breptavosti je nutné naučit jedince řeč „vnímat“. Uvědomovat si formu řeči, nejen obsah. Vnímat dech, kterým „mluví“, hlásky, které „tvoří“. Logoped musí působit „do vnitř“ člověka, nesledovat pouze vnější momentální objektivní projev. Toto je ovšem složité u dospělého člověka a tím více u dítěte. Jedinci s izolovanou breptavostí pokud „chtějí“ svou řeč ovlivnit, jsou toho schopni. Kombinace breptavosti s koktavostí, nebo jiným druhem narušené komunikační schopnosti vyžaduje jiný terapeutický postup.


© Copyright 2013, Klinická logopedie – Mgr. Kateřina Fritzlová | webdesign da.nick | dStudio