Hlasové poruchy


 

 

 

Hrtan je místo, kde se rodí hlas.
Tak jako děloha rodí dítě, je i hrtan místem rození.

Rudolf Steiner

 

 
Fyziologický hlas je čistý, znělý, volně tvořený a stabilní. Dysfonie je obecný termín pro postižení hlasu, kdy postiženy mohou být všechny kvality hlasu /Kučera, 2010/. Hlas následně může být drsný, dyšný, nestabilní, spastický – tlačený, tvořený s nadměrným napětím, astenický – slabý, s tvrdým hlasovým začátkem, poruchou rezonance atd. Diagnostiku provádí lékař – foniatr. Hlasovou poruchu je vždy nutné posuzovat optikou bio-psycho-sociální teorie vzniku nemoci. Nelze ji vnímat odděleně od duše a sociálního prostředí.

Hlasové poruchy se dělí na:

  • ORGANICKÉ – vývojové vady hrtanu, úrazy, záněty a nádorová onemocnění atd.
  • FUNKČNÍ – poruchy hlasu při primárně neurologických onemocněních, mutační a psychogenní poruchy hlasu. Zvláštní oblast tvoří poruchy uměleckého hlasu a onemocnění hlasových profesionálů.  Z terapeutického hlediska se dělí podle fonačního tlaku, napětí hrtanových svalů, pohyblivosti hlasivek, nebo kombinace těchto poruch.  V případě funkčních poruch lze změnou hlasových návyků, nebo po hlasové terapii dosáhnout úpravy stavu i případného odeznění morfologických změn na hlasivkách /Kučera 2011/.

(Rozdělení je velmi zjednodušeno, vychází z klasifikace dle Dršaty a kol., 2011).

Hlasová reedukace a edukace
Hlasová reedukace je terapie, jejímž cílem je zlepšení, nebo normalizace hlasu /Dršata, 2011/. Provádí ji lékař – foniatr, nebo klinický logoped ve spolupráci s foniatrem. Hlasovou edukací rozumíme hlasovou výchovu. Týká se především zpěvního a uměleckého hlasu, provádí ji hlasový pedagog. Na terapii některých psychogenních hlasových poruch by se měl podílet psychoterapeut. Z logopedického hlediska je hlasová reedukace velmi často jednou ze složek komplexní terapie u dětí, kdy se porucha hlasu může vyskytovat současně s vývojovými poruchami jazyka, poruchami artikulace, nebo mluvního tempa a plynulosti řeči. Častá je hyperkinetická dysfonie zejména u temperamentních dětí a často se vyskytuje součastně s tumultem sermonis – breptavostí. U dospělých pacientů je hlasová reedukace součást komplexní terapie při neurodegenerativních onemocněních a při chronické balbuties – koktavosti.

Hlasovou reedukaci lze rozdělit na:

  • Přímou - vlastní hlasová cvičení, která spočívají např. v prodloužení fonačního času, využití brániční podpory, zlepšení hlavové rezonance, nácviku měkkých hlasových začátků atd.
  • Nepřímou - kterou rozumíme nácvik správného postoje těla a dechová cvičení, kdy úpravou postoje a dechové ekonomiky lze v některých případech nepřímo dosáhnout zlepšení hlasu bez nutnosti zahájení vlastních hlasových cvičení.

 

Nepřímá hlasová reedukace – postoj a dech, svalová tonizace těla
Základem fonace – hlasotvorby –  je fyziologická dechová funkce,  správný postoj a  tonizace fěla – svalové napětí krku, šíje, ramen a trupu, čelistního kloubu a artikulačních svalů. Součástí nepřímé hlasové reedukace mohou proto být i cvičení postoje, relaxační uvolňovací cvičení, nebo naopak cvičení ke zpevnění/ zvýšení svalového tonu.

Cílem dechových cvičení je úprava dechové funkce – co nejpřirozenějším způsobem a nepřímými technikami „prohloubit“ dech, zapojit „dolní“ dýchání s využitím brániční podpory a zlepšit hospodaření s dechem. U dětí se velmi často setkáváme s mělkým dýcháním s účastí ramen – klavikulárním – klíčkovým dýcháním. Při spontánní řeči se často a zbytečně nadechují mezi slovy, nebo uvnitř slov. Hovoříme pak o interverbálním, nebo intraverbálním nefyziologickém nádechu a krátké výdechové mluvní fázi, často v souvislosti s poruchami mluvního tempa a plynulosti řeči. Při dechových cvičeních postupně vedeme k uvědomění dechového cyklu, kterým je nádech – dechová pauza – výdech – dechová pauza.

Dech úzce  souvisí s celkovým psychickým rozpoložením a případná psychická tenze následně nepříznivě ovlivňuje fonaci a artikulaci. Zejména u  citlivějších a úzkostných dětí lze často pozorovat zvýšenou svalovou tenzi. Děti „zaškrcují“ dech a tedy není „čím“ mluvit. Problém navození přirozené dechové funkce se tedy netýká pouze hlasových poruch jako takových, ale i běžné korekce artikulace a jiných poruch řeči a jazyka.

 

DATABÁZE HLASOVÝCH TERAPEUTŮ:

http://www.hlascentrum.cz/?page_id=239
www.hlascentrum.cz

 

© Copyright 2013, Klinická logopedie – Mgr. Kateřina Fritzlová | webdesign da.nick | dStudio